Životopis

Hudební skladatel Jaromír Vogel (5.11.1943 – 2.6.2022)

Celý svůj život strávil v “rodinném” činžovním domě ve Voroněžské ulici v pražských Vršovicích. Od dětství miloval hudbu a divadlo. Vystudoval jedenáctileté gymnázium v Heroldových sadech. Po maturitě 1960 se aktivně věnoval amatérském divadlu a s pozdějším režisérem Josefem Kroftou založili divadélko FRMOL. Zde začal se svými prvními hudebními pokusy.

Hudební kariéru začínal jako bigbítový zpěvák a hráč na kontrabas a baskytaru se svými kapelami, jako např. kapela Heaven’s Angels nebo Faraón.

1965 složil kvalifikační zkoušky v umělecké agentuře Toncentrum Praha.

1966 – 1971 studoval na Lidové konzervatoři v Praze, obor skladba a dirigování, teoretické znalosti harmonie ve třídě prof. Zdeňka Zahradníka a hudební formy pod vedením prof. Čeňka Staška. Soukromé hodiny hudební teorie naštěvoval u prof. Jana Zdeňka Bartoše.

Během svých studií a celá sedmdesátá léta úzce spolupracoval s Pražskou konzervatoří, jejíž studenty zapojoval jako praktikanty do hudebně kulturních akcí a koncertů, které organizoval pro Ústřední Dům dětí a mládeže v Gröbeho vile na Vinohradech.

Jako skladatel se v průběhu svého života věnoval populární, divadelní, filmové, muzikálové a vážné hudbě.

Po absolvování Lidové konzervatoře složil kvalifikační zkoušky u Pražského kulturního střediska v oboru zpěvák, baskytarista, pianista a vedoucí orchestru. O rok později i před porotou Středočeského krajského kulturního střediska.

60. – 70. letech komponuje řadu populárních a dětských písní, které byly nahrány ve studiu Československé televize ve spolupráci např. s Ondřejem Suchým a Jitkou Molavcovou nebo se zpěvačkou Janou Robbovou. Zazněly v televizních pořadech Studio Kamarád, Vlaštovka, Televizní klub mladých a Hrajeme si pro potěšení.

1975 okouzlen renesanční hudbou zakládá poloamatérský orchestr Ala Bohemika (60 hráčů a malý 15-ti členný pěvecký sbor) v němž se opět vystřídala řada stážistů – hudebníků a dirigentů z Pražské konzervatoře.

Od 80. let se věnoval převážně filmové a divadelní hudbě. Mezi nejúspěšnější filmové spolupráce patří televizní pohádka režisére A.V.Horala Anička s lískovými oříšky a film D.Kleina Píseň o lítosti. Na scénické hudbě spolupracoval s divadly Rokoko, Minor, divadlem Jaroslava Průchy na Kladně, divadelním spolkem Bozděch, Klicperovým divadlem v Hradci Králové a se Slezským divadlem Opava.

1988 mu byla udělena cena Výboru sekce pro tvůrčí činnost v oblasti divadla a rozhlasu českého literárního fondu za hudbu k Sofoklově antické tragédii Antigona zkomponované pro kladenské divadlo Jaroslava Průchy v režii Karla Brožka.

1994 byl přizván Tomášem Töpferem ke spolupráci na divadelní představení Romeo a Julie, uváděného na nádvoří Starého purkrabství Pražského hradu v rámci prvního ročníku Shakespearovských slavností. Premiéra proběhla 8. července 1994, obnovená premiéra pak 25. června 1995. V hlavních rolích vystupovali Tereza Brodská a Radek Holub. Hudbu, kterou na představeních živě hrál jeho orchestr Šarbilach, zkomponoval na slova Williama Shakespeara v překladu Josefa Topola.

Další spolupráce s T.Töpferem byla na inscenaci Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení Pána Ježíše, uváděné v prostorách baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

Po sametové revoluci krátce působil jako hudební pedagog na DAMU. V tomto období vznikla hudební spolupráce se zahraniční studentkou DAMU Agnes Kiszely na loutkovém provedení Andersonovy Sněhové královny.

Od r. 1992 spolupracoval s kulturním odd. Pražské židovské obce, v jejíchž prostorách založil společně s Pavlou Jahodovou Vondráčkovou a svou dcerou Kateřinou skupinu Šarbilach, která se pak postupem let rozrostla na mnohočlenný orchestr.

Taktovku si zde vystřídali mezi jinými i studenti a absolventi pražské konzervatoře, jako např.: Jan Bedřich Krejčí, Václav Vomáčka, David Lukáš, Kristina Štanclová, Lukáš Kovařík, hudební skladatel Petr Koronthály a Pavel Trojan ml.

Na objednávku Pražské židovské obce složil Juditinu píseň. Dílo inspirované biblickou starozákonní tématikou zaznělo 1996 u příležitosti znovuotevření Pinkasovy synagogy v Praze. Sólový part na violoncello přednesl Doc. Jiří Hošek.

Pro pražskou ŽO dále zhudebnil hagadový příběh Ester. Tento muzikál s textem Jana Schneidera se pak hrál v jejich prostorách ve spolupráci s herečkou Vidou Neurwirthovou. Za zmínku stojí i další spolupráce s touto herečkou a to představení Ukradený měsíc Ludvíka Aškenazyho, který režírovala pro divadlo Minor v r. 1997 a v režii Karla Brožka představení Rudolf II. a Rabi Löw.

Po roce 2000, kdy si prošel těžkými zdravotními problémy, se začal stále více věnovat vážné hudbě.

2001 na hudebním festivalu Nekonvenční žižkovský podzim zazněla orchestrální díla Jom Kipur a Sarah v nastudování souboru Virtuosi Pragensis se třemi sólovými výkony: Alexander Shonert na housle, Pavla Jahodová Vondráčková na harfu a Michal Kostiuk na klarinet.

2001 byl za svou tvorbu vyznamenán Diplomem Franze Kafky, který mu udělil Evropský kruh Franze Kafky Praha a Cenou Gustava Mahlera od Evropské unie umění.

2002 obdržel Světovou cenu Antonína Dvořáka udělenou Masarykovou akademií umění, 2006 cenu Euro Pragensis Ars.

1. září 2006 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze proběhla světová premiéra unikátního uměleckého projektu s názvem Missa Ecumenica. Dílo bylo provedeno u příležitosti 5. výročí teroristického útoku na USA jako připomínka obětí a pozůstalých. Úvodního slova se ujal bývalý primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém, který zároveň celou akci zaštítil.

U příležitosti třetího výročí vstupu České republiky do Evropské unie zkomponoval skladbu Hudba pro Evropu pro harfu a smyčce, kterou provedl soubor Collegium Bohemia v roce 2007 v prostorách Státního zámku v Litomyšli.

2008 proběhla premiéra melodramu Davidův žalm pro komorní orchestr v sále Martinů v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze. Recitoval Jan Kačer.

2009 v jezuitském klášteře v Kutné Hoře poprvé zazněla skladba pro tři harfy Píseň o radosti.

2009 založil spolu se svou čtvrtou ženou Blankou uměleckou produkční agenturu VOGEL MUSIC AGENCY a občanské sdružení MUZIKA JUDAIKA

2010 proběhla premiéra skladby s názvem Menora u příležitosti unikátního projektu Zpráva o Akci K.42 na Novoměstské radnici v Praze.

28. prosince 2011 premiéra Symfonické svity Chaim be Tikva byla prvním projektem organizovaným sdružením Muzika Judaika v čele s koordinátorkou a producentkou Blankou Vogelovou.

Od r. 2012 spolupracoval se svou ženou na 10 ročnících festivalu židovské hudby Mažif – na každém ročníku zazněla premiéra jedné jeho nové symfonie.

2.6. 2022 zemřel v nemocnici na pražských Vinohradech.

Hudební skladatel Jaromír Vogel

CV a skladatelská obd. v datech:

• 5.11.1943 – narozen v pražské porodnici U Apolináře
• 1960 maturoval na jedenáctileté škole v Heroldových sadech na Praze 10
• 1960 zakladá s Josefem Kroftou amatérské divadlo FRMOL
• 1963 povinná základní vojenská služba
• 1965 složil kvalifikační zkoušky v umělecké agentuře Toncentrum Praha
• 60. léta hraje na jazzové a bigbítové scéně
• 1966 – 1971 studium skladby na Lidové konzervatoři v Praze
• 60-70. léta populární a dětské písně
• 70-80. léta inspirace renesanční hudbou „inspirenes“
• 1975 – 85 orchestr Ala Bohemika (60 hráčů a malý 15-ti členný pěvecký sbor)
• Od 80. let Filmová a divadelní hudba
• 1988 cena Výboru sekce pro tvůrčí činnost v oblasti divadla a rozhlasu českého literárního fondu za hudbu k Sofoklově antické tragédii Antigona zkomponované pro kladenské divadlo Jaroslava Průchy v režii Karla Brožka
• Po Sametové revoluci krátce pedagogem na DAMU opět ve spolupráci s Josefem Kroftou
• Od 90. let inspirace klezmerem
• 1992 začátek spolupráce s kulturním odd. ŽO
• 1992 založení ethno-symfonetického orchestru Šarbilach (spoluzakladatelé dcera Kateřina Lugasi a harfenistka Pavla Jahodová Vondráčková), pro který zprvu aranžoval židovské lidové písně a postupně začal přidávat i vlastní skladby v tomto duchu
• Po r. 2000 převažovala klasická a symfonická hudba
• 2001 byl za svou tvorbu vyznamenán Diplomem Franze Kafky, který mu udělil Evropský kruh Franze Kafky Praha a Cenou Gustava Mahlera od Evropské unie umění
• 2002 obdržel Světovou cenu Antonína Dvořáka udělenou Masarykovou akademií umění
• 2006 cenu Euro Pragensis Ars
• 2009 založil spolu se svou čtvrtou ženou Blankou uměleckou produkční agenturu VOGEL MUSIC AGENCY a občanské sdružení MUZIKA JUDAIKA
• Od r. 2012 spolupracoval se svou ženou na 10. ročnících festivalu židovské hudby Mažif – na každém ročníku zazněla premiéra jedné jeho nové symfonie
• 2.6.2022 zemřel v nemocnici na pražských Vinohradech

Přehledný seznam děl inspirovaných Starozákonními příběhy a židovskou kulturou podle žánrů:

Vážná hudba:

• Juditina píseň (1996)
• Yom kipur (2001)
• Abraham a Sarah (2001)
• Yad Vashem (premiéra 4. 12. 2005)
• Missa Ecumenica (premiéra 11.9.2006)
• Píseň o radosti (2009)
• Menora (2010)
• Symfonická svita Chaim be Tikva (premiéra 28.12.2011)
• Garthner’s Symphony (2017)
• Pro Mažif:
• Symfonická svita Mazkeret (premiéra 4.8.2012) – v rámci festivalu Ameropa
• Píseň pro Jeruzalém, věnováno Izraeli 2013
• Symfonická svita Shalom Winton (pocta siru Nicholas Wintonovi k jeho 105. narozeninám – (premiéra 27.4.2014)
• Symfonická svita Duchifat (premiéra 25.4.2016),
• Symfonická svita Inspirenes pro Rabbi Löwa, (premiéra 5.4.2017)
• Opus pro Franze Kafku, (premiéra 22.4.2018)
• Melodrama Šalomoun (premiéra 16.4.2019)
• Biblické ženy (plánována premiéra 5.4.2020)
• Opus pro Arnošta Lustiga (premiéra 18.10.2021)
• Pentateuch
• Barechu
• Bevakasha
• Edomit
• Epes shoulet
• Eretz
• Jerushalaim
• Josef
• Katka Jael
• Kleizmerka
• Mazaltow
• Judita a Holofernes,
• Sarele,
• Mojžíš
• Hadasa
• Král David,
• Píseň písní
• Žalmy 1 – 27
• Hagada

Melodrama:

• Davidův žalm (2008)
• Král Šalomoun (premiéra 16.4.2019)
• Elias
• Divadelní a muzikálová tvorba:
• Esther (muzikál),
• Muži v ofsajdu 1996
• Hlupák Gimpl,
• Šarbilach,
• Habima,
• Nechaj si tu nevěstu, pane Posiles,
• Pan Biederman a žháři,
• Golem, Rabbi Löw a Rudolf II.,
• Pan Tovje vdává dcery,
• Ukradený měsíc,
• Šimon,

Filmová a televizní tvorba:

• Epilog,
• Píseň o lítosti,
• Seriál Holocaust,
• Stopy po hvězdách (Dokument o tom, jak se české děti učí o holocaustu a jak se formou různých workshopů seznamují s tématem, které bylo tabuizováno nejen v českém školství, ale v celé společnosti.),
• Přežili jsme, promiňte,
• Vítejte do země Izrael,
• Hudba vydaná na CD :
• Jewish Melodies I-IV (Aranže aškenázských lidových písní)
• Baruch Hashem I-IV (židovské písně)
• Jewish Melodies I-V
• Din Torah – The Melodies in the Jewish Spirit
• L ́Chaim – The Melodies in the Jewish Spirit
• Matana – The Melodies in the Jewish Spirit
• Mazl Tov – The Melodies in the Jewish Spirit
• Jewish Melodies – Selected Sound
• Missa Ecumenica
• Yad Vashem
• Biblické písně
• Hlupák Gimpl
• Mažif – znělka festivalu
• Devět bran – znělka festivalu