


Ala Bohemica byl v 70. a 80. letech 20. století mnohočlenný vokálně-instrumentální orchestr uměleckého vedoucího Jaromíra Vogela zaměřený na starou, převážně renesanční hudbu. Orchestr se specializoval na interpretaci a autorské zpracování středověké hudby stylově kombinované se současnou hudbou. Repertoár byl původně vybírán převážně z dobových skladeb, pak postupně převažovala autorská hudba Jaromíra Vogela ze zhudebněné poezie od raně středověkých až po vrcholně renesanční autory jako např. Václav Lucemburský, Jan Kochanowsky, Hans Sachs, William Shakespeare, Michelangello Buonarotti a jiní básníci 15. a 16. století. Později přibývaly i texty současných textařů v renesančním stylu.
Melodicky i tonálně vycházely skladby přísně z ducha renesanční polyfonní písně částečně moderně rytmizované. Skladatel a umělecký vedoucí souboru své originálním aranže nazval „inspirenes“, tzn. inspirováno renesancí.


Kromě běžných smyčcových a dechových nástrojů byl orchestr obohacen o staré původní nástroje, nebo jejich repliky, jako např.:
- trumšajt – jednostrunný hudební nástroj, na který se hraje smyčcem (vyvinul se z monochordu)
- fanfrnoch – český lidový hudební nástroj původem z Chodska
- vozembouch
- pošeta – strunný nástroj podobný houslím z 18. století
- serpent – nejstarší žesťový nástroj, typ cinku, název odvozen od tvaru nástroje připomínající hada
- cink – starý dechový nástroj, vzhledem k nátrubku řazen do skupiny žesťů
- křivé rohy
- loutna
- organetta – strunný nástroj podobný cembalu
- klavinet – strunný nástroj podobný cembalu
Veškeré nástroje dával umělecký vedoucí souboru k dispozici ze své sbírky. Podle jeho slov „Šlo o to zachovat onu historickou inspiraci, ať už ve volbě církevních stupnic, polyfonního vedení hlasů, nebo samotným užitím starých nástrojů, a celé věci dát současný smysl. Tedy nikoli sentimentální reminiscence, ale pokus o nový jazyk, způsob vyjádření současných pocitů.“
Název tělesa vybral její zakladatel podle strunného hudebního nástroje Ala Bohemica – italsky České křídlo, na které se hrálo v českých zemích v době gotiky a renesance. Je současně odkazem na příjmení zakladatele (ala = italsky křídlo, vogel = německy pták).

Historie orchestru
Poté, co se Jaromíru Vogelovi dostalo do rukou LP českého souboru Pro arte antiqua, hrajícího na dobové nástroje, ovlivněn touto hudbou založil v roce 1975 orchestr Ala Bohemica a vedl ho po dobu 15 let. Orchestr při založení tvořilo kolem 40 členů převážně amatérských muzikantů a pěvecký sbor a působil v Praze a po celé České republice. Jejich počet se lety rozrůstal do finálních 70 členů.
Vystoupení byla často provázena ukázkami historického šermu (např. skupina Mušketýři a bandité), nebo recitací původní renesanční poezie, které se zpravidla ujímali herečka Klára Jerneková, Ladislav Županič, Alfréd Strejček či Milan Pěkný.


Vydané hudební nosiče
- 1994 – Některé ze skladeb byly použity v divadelním představení Romeo a Julie v režii Tomáše Töpfera na 1. ročníku Shakespearovských slavností na Starém Purkrabství Pražského hradu. Tato hudba vyšla v roce 1995 na kazetě Hudba věnována Shakespearovi a r. 2010 jako součást CD Homage to Shakespeare.
- 1996 – Výběr z písní kapely Ala Bohemica vyšel r. 1996 na CD pojmenovaném Myslím-li na Vás ve spolupráci se sopranistkou Lenkou Pecharovou. Píseň Myslím-li na Vás byla natočena i jako videoklip. https://youtu.be/F9C7oVvvqw4?si=gU3IcS-fL2L32Jfs
- 2012 – Skladby z repertoáru Ala Bohemica vyšly v instrumentální podobě na CD Inspirenes.



Významná vystoupení
- 8. dubna 1977 – Zrcadlová síň Klementina
- 28. dubna 1977 – Velký sál Městské knihovny v Praze, dirigent Antonín Šídlo Recitace z renesanční poezie – Klára Jerneková a Ladislav Županič
- 1., 9. 15. a 25. května 1977 – Vyšehradské kulturní jaro, dirigent Antonín Šídlo
- 8. listopadu 1978 – Klub Michalská Recitace Milena Steinmasslová a Ladislav Županič
- 17. května 1979 – Památník národního písemnictví – sál S. K. Neumanna Recitace Renée Nachtigallová, Klára Jerneková, Ladislav Županič Skupina historického šermu RIEGEL – TJ Baník Praha MUŠKETÝŘI & BANDITÉ
- 24. a 31.května, 7. června 1984 – Astronomický sál hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Úsvit pod hvězdami – Renesanční umění a věda v zrcadle současnosti
- 14. a 18. května 1984 – Festival Camerata Nova – Náchod – Rok české hudby
Odkazy
- Hudební nadšenci. Lidová demokracie. 1982-12-28, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN0323-1143.
- RICHTEROVÁ, Ivana. Tvorba. 1984-07-04, s. 20. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN0139-5513. (cz)
- STEIN, Michal. Ptačí sněm Jaromíra Vogela. Naše rodina. 1989-07-05, s. 11. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN0323-2743.
- KURFÜRST, Pavel. Křídlo – ala. Brno: Masarykova univerzita, 1995. Dostupné online. ISBN80-210-1531-4. S. 7. (cz)
- VOGEL, Jaromír. Homage to Shakespeare [online]. Supraphone online [cit. 2024-05-24]. Dostupné online.
- VOGEL, Jaromír. Myslím-li na vás [online]. YouTube [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- VOGEL, Jaromír. Inspirenes [online]. Supraphone online [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- foto z vystoupení Ala Bohemica. Rudé právo. 1982-11-27, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0032-6569. (cz)
- oficiální stránky: http://jaromirvogel.cz9.cz/
- https://www.facebook.com/JaromirVogelMusic
- https://www.supraphonline.cz/umelec/11323-jaromir-vogel
- https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/4132
- https://lenkapecharova.webnode.cz