Životopis

Hudební skladatel Jaromír Vogel (5. 11. 1943 – 2. 6. 2022)

Celý svůj život strávil v “rodinném” činžovním domě ve Voroněžské ulici v pražských Vršovicích. Od dětství miloval hudbu a divadlo. Vystudoval jedenáctileté gymnázium v Heroldových sadech. Po maturitě 1960 se aktivně věnoval amatérském divadlu a s pozdějším režisérem Josefem Kroftou založili divadélko FRMOL. Zde začal se svými prvními hudebními pokusy.

Hudební kariéru začínal v 60. letech jako bigbítový zpěvák a hráč na klavír, později i na kontrabas a baskytaru se svými kapelami, které založil – Heaven’s Angels, Soul Music, Excentric, Kismet a Faraón.

1965 složil kvalifikační zkoušky v umělecké agentuře Toncentrum Praha.

1966 – 1971 studoval na Lidové konzervatoři v Praze, obor skladba a dirigování, teoretické znalosti harmonie ve třídě prof. Zdeňka Zahradníka a hudební formy pod vedením prof. Čeňka Staška. Soukromé hodiny hudební teorie naštěvoval u prof. Jana Zdeňka Bartoše.

Během svých studií a celá sedmdesátá léta úzce spolupracoval s Pražskou konzervatoří, jejíž studenty zapojoval jako praktikanty do hudebně kulturních akcí a koncertů, které organizoval pro Ústřední Dům dětí a mládeže v Gröbeho vile na Vinohradech.

Jako skladatel se v průběhu svého života věnoval populární, divadelní, filmové, muzikálové a vážné hudbě.

Po absolvování Lidové konzervatoře složil kvalifikační zkoušky u Pražského kulturního střediska v oboru zpěvák, baskytarista, pianista a vedoucí orchestru. O rok později i před porotou Středočeského krajského kulturního střediska.

60. – 70. letech komponuje řadu populárních a dětských písní, které byly nahrány ve studiu Československé televize ve spolupráci např. s Ondřejem Suchým a Jitkou Molavcovou nebo se zpěvačkou Janou Robbovou. Zazněly v televizních pořadech Studio Kamarád, Vlaštovka, Televizní klub mladých a Hrajeme si pro potěšení.

1975 okouzlen renesanční hudbou zakládá poloamatérský orchestr Ala Bohemica (60 hráčů a malý 15-ti členný pěvecký sbor) v němž se opět vystřídala řada stážistů – hudebníků a dirigentů z Pražské konzervatoře.

Od 80. let se věnoval převážně filmové a divadelní hudbě. Mezi nejúspěšnější filmové spolupráce patří televizní pohádka režisére A.V. Horala Anička s lískovými oříšky a film D. Kleina Píseň o lítosti. Na scénické hudbě spolupracoval s divadly Rokoko, Minor, divadlem Jaroslava Průchy na Kladně, divadelním spolkem Bozděch, Klicperovým divadlem v Hradci Králové a se Slezským divadlem Opava.

1988 mu byla udělena cena Výboru sekce pro tvůrčí činnost v oblasti divadla a rozhlasu českého literárního fondu za hudbu k Sofoklově antické tragédii Antigona zkomponované pro kladenské divadlo Jaroslava Průchy v režii Karla Brožka.

1994 byl přizván Tomášem Töpferem ke spolupráci na divadelní představení Romeo a Julie, uváděného na nádvoří Starého purkrabství Pražského hradu v rámci prvního ročníku Shakespearovských slavností. Premiéra proběhla 8. července 1994, obnovená premiéra pak 25. června 1995. V hlavních rolích vystupovali Tereza Brodská a Radek Holub. Hudbu, kterou na představeních živě hrál jeho orchestr Šarbilach, zkomponoval na slova Williama Shakespeara v překladu Josefa Topola.

Další spolupráce s T.Töpferem byla na inscenaci Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení Pána Ježíše, uváděné v prostorách baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

Po sametové revoluci krátce působil jako hudební pedagog na DAMU. V tomto období vznikla hudební spolupráce se zahraniční studentkou DAMU Agnes Kiszely na loutkovém provedení Andersonovy Sněhové královny.

Od r. 1992 spolupracoval s kulturním odd. Pražské židovské obce, v jejíchž prostorách založil společně s Pavlou Jahodovou Vondráčkovou a svou dcerou Kateřinou skupinu Šarbilach, která se pak postupem let rozrostla na mnohočlenný orchestr.

Taktovku si zde vystřídali mezi jinými i studenti a absolventi pražské konzervatoře, jako např.: Jan Bedřich Krejčí, Václav Vomáčka, David Lukáš, Kristina Štanclová, Lukáš Kovařík, hudební skladatel Petr Koronthály a Pavel Trojan ml.

Na objednávku Pražské židovské obce složil Juditinu píseň. Dílo inspirované biblickou starozákonní tématikou zaznělo 1996 u příležitosti znovuotevření Pinkasovy synagogy v Praze. Sólový part na violoncello přednesl Doc. Jiří Hošek.

Pro pražskou ŽO dále zhudebnil hagadový příběh Ester. Tento muzikál s textem Jana Schneidera se pak hrál v jejich prostorách ve spolupráci s herečkou Vidou Neurwirthovou. Za zmínku stojí i další spolupráce s touto herečkou a to představení Ukradený měsíc Ludvíka Aškenazyho, který režírovala pro divadlo Minor v r. 1997 a v režii Karla Brožka představení Rudolf II. a Rabi Löw.

Po roce 2000, kdy si prošel těžkými zdravotními problémy, se začal stále více věnovat vážné hudbě.

2001 na hudebním festivalu Nekonvenční žižkovský podzim zazněla orchestrální díla Jom Kipur a Sarah v nastudování souboru Virtuosi Pragensis se třemi sólovými výkony: Alexander Shonert na housle, Pavla Jahodová Vondráčková na harfu a Michal Kostiuk na klarinet.

2001 byl za svou tvorbu vyznamenán Diplomem Franze Kafky, který mu udělil Evropský kruh Franze Kafky Praha a Cenou Gustava Mahlera od Evropské unie umění.

2002 obdržel Světovou cenu Antonína Dvořáka udělenou Masarykovou akademií umění, 2006 cenu Euro Pragensis Ars.

1. září 2006 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze proběhla světová premiéra unikátního uměleckého projektu s názvem Missa Ecumenica. Dílo bylo provedeno u příležitosti 5. výročí teroristického útoku na USA jako připomínka obětí a pozůstalých. Úvodního slova se ujal bývalý primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém, který zároveň celou akci zaštítil.

U příležitosti třetího výročí vstupu České republiky do Evropské unie zkomponoval skladbu Hudba pro Evropu pro harfu a smyčce, kterou provedl soubor Collegium Bohemia v roce 2007 v prostorách Státního zámku v Litomyšli.

2008 proběhla premiéra melodramu Davidův žalm pro komorní orchestr v sále Martinů v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze. Recitoval Jan Kačer.

2009 v jezuitském klášteře v Kutné Hoře poprvé zazněla skladba pro tři harfy Píseň o radosti.

2009 založil spolu se svou čtvrtou ženou Blankou uměleckou produkční agenturu VOGEL MUSIC AGENCY a občanské sdružení MUZIKA JUDAIKA

2010 proběhla premiéra skladby s názvem Menora u příležitosti unikátního projektu Zpráva o Akci K.42 na Novoměstské radnici v Praze.

28. prosince 2011 premiéra Symfonické svity Chaim be Tikva byla prvním projektem organizovaným sdružením Muzika Judaika v čele s koordinátorkou a producentkou Blankou Vogelovou.

Od r. 2012 spolupracoval se svou ženou na 10 ročnících festivalu židovské hudby Mažif – na každém ročníku zazněla premiéra jedné jeho nové symfonie.

2.6. 2022 zemřel v nemocnici na pražských Vinohradech.

Hudební skladatel Jaromír Vogel

CV a skladatelská obd. v datech:

  • 5.11.1943 – narozen v pražské porodnici U Apolináře
  • 1960 maturoval na jedenáctileté škole v Heroldových sadech na Praze 10
  • 1960 zakladá s Josefem Kroftou amatérské divadlo FRMOL
  • 1963 povinná základní vojenská služba
  • 1965 složil kvalifikační zkoušky v umělecké agentuře Toncentrum Praha
  • 60. léta hraje na jazzové a bigbítové scéně
  • 1966 – 1971 studium skladby na Lidové konzervatoři v Praze
  • 60 – 70. léta populární a dětské písně
  • 70 – 80. léta inspirace renesanční hudbou „inspirenes“
  • 1975 – 85 orchestr Ala Bohemica (60 hráčů a malý 15-ti členný pěvecký sbor)
  • Od 80. let filmová a divadelní hudba
  • 1988 cena Výboru sekce pro tvůrčí činnost v oblasti divadla a rozhlasu českého literárního fondu za hudbu k Sofoklově antické tragédii Antigona zkomponované pro kladenské divadlo Jaroslava Průchy v režii Karla Brožka
  • Po Sametové revoluci krátce pedagogem na DAMU opět ve spolupráci s Josefem Kroftou
  • Od 90. let inspirace klezmerem
  • 1992 začátek spolupráce s kulturním odd. Židovské Obce Praha
  • 1992 založení ethno-symfonetického orchestru Šarbilach (spoluzakladatelé dcera Kateřina Lugasi a harfenistka Pavla Jahodová Vondráčková), pro který zprvu aranžoval židovské lidové písně a postupně začal přidávat i vlastní skladby v tomto duchu
  • Po r. 2000 převažovala klasická a symfonická hudba
  • 2001 byl za svou tvorbu vyznamenán Diplomem Franze Kafky, který mu udělil Evropský kruh Franze Kafky Praha a Cenou Gustava Mahlera od Evropské unie umění
  • 2002 obdržel Světovou cenu Antonína Dvořáka udělenou Masarykovou akademií umění
  • 2006 cenu Euro Pragensis Ars
  • 2009 založil spolu se svou čtvrtou ženou Blankou uměleckou produkční agenturu VOGEL MUSIC AGENCY a občanské sdružení MUZIKA JUDAIKA
  • Od r. 2012 spolupracoval se svou ženou na 10. ročnících festivalu židovské hudby Mažif – na každém ročníku zazněla premiéra jedné jeho nové symfonie
  • 2.6. 2022 zemřel v nemocnici na pražských Vinohradech

Komentáře jsou uzavřeny.